Ke komeniologii byl váben místem svého zrození. Svůj zájem realizoval dvojím směrem:
a/ vlastním studiem a publikační činností
b/ rozvíjením tradic J. A. Komenského v jeho rodném kraji
Soupis Kachníkových komeniologických prací:
Ještě něco o rodišti Jana Amose Komenského
Časopis vlastivědného spolku muzejního v Olomouci (dále : ČVSMO /, 1985, str. 68–71)
Jest otázka rodiště J. A. Komenského definitivně rozluštěna?
ČVSMO 1904, str. 100-104
Poručníci J. A. Komenského v Nivnici.
Věstník pedagogický 1933, str. 433–437
J. A. Komenský a jeho památník v Nivnici.
Olomouc, nákl. vlastní 1933
Nivnice rodiště Jana Amose Komenského.
Vychovatel 1933, str. 17–20
Pravé jméno a rodiště J: A: Komenského
Vychovatelské listy 1935, str. 239–246/ též zvl. ot./
Jest příspěvek na okraji bratrských privilegií lešenských, týkající se pohřbení rodičů a sester J. A. Komenského na bratrském hřbitově uherskobrodském od Komenského?
Vychovatelské listy 1936, str. 65–69
Dosavadní pátrání po rodičích a pravém jméně J. A. Komenského
ČVSMO 1937, str. 237–240
Vlastenecké vzpomínky
Olomouc náklad vlastní 1937.
Při určování rodiště J. A. Komenského vycházel ze zápisů v univerzitní matrice v Herbornu a Heidelberku, purkrechtní knihy města Třebíče, z osobního svědectví Komenského např. v pražském rukopisu Koperníka De revolutionibus, v knize Silloge guaestionum atd. jeho rodiště kladl ve všech svých pracích do Nivnice. Ve studii o poručnících J. A. Komenského vyšel z textu Pansophiae Prodromus, kde si Komenský stěžuje, že nedbalostí poručníků byl zaviněn jeho pozdní vstup do latinských škol. Důvtipnou kombinací odhalil poněkud záhadu mladých let Komenského. S pomocí povšechně znějící věty v Komenského Kázáních XXI o tajemstvích smrti, vzkříšení a nanebevstoupení Spasitele světa dospívá k mínění, že oba poručníky ustanovil otec Komenského ještě před svou smrtí a upozorňuje, že poručníci Komenského byli mlynáři a že umírající otec chtěl, aby se i jeho syn vyučil mlynářem. Ze zápisů purkrechtních register novosvětlovských o penězích“ na sirotka, který se učí“ Kachník dovozuje, že nelze myslit na nižší studia, nýbrž na učení řemeslu, nejspíše mlynářství. Tak by se mohlo vysvětlit, čím se zaměstnával dorůstající chlapec po smrti otce. Než začal roku 1608 studovat v Přerově, hlavně v letech 1605–1607, pro něž tak citelně chybí prameny.
Osobnosti Komenského věnoval se Kachník od své první práce v r. 1885 do roku 1937, tedy přes půl století. Přes konfesijní rozdíl vyjadřoval se vždy o Komenském s velkou úctou a k jeho dílu projevoval vždy kladný názor. Počtem příspěvků v tomto oboru se Kachník vymyká z okruhu neprofesionálních komeniologů. Ve sporných případech – např. o rodišti Komenského – vždy seriózně uvádí i protichůdné názory. Ve svých pracech vycházel z vlastního studia pramenů, např. soupis poddaných na panství uherskoostrožském z konce 16 století excerpoval již v mládí. Sympatická byla i Kachníkova snaha rozvíjet komeniologii v rodném kraji učitele národů a zajistit jí hmotně. V tehdejším českém a moravském učitelstvu zaujímal Kachník místo opravdu čestné.
(Použito materiálů ze sborníku Kolokvia konaného 12.–13.11. 1974 v Přerově předneseného Milošem Kouřilem za státního archivu Olomouc.)