Besídku založil Josef Kachník 12. 7. 1908 k 25. výročí kněžství a to ve svém domku č.p. 138, který si v roce 1883 koupil od pošmistra Rottmanna. Besídka byla zřízena „ za účelem zdárné výchovy rolnického dorostu obojího pohlaví a dalšího vzdělání svých členů po stránce hospodářsko – vychovatelské“! Účelem besídky bylo bezplatné předčítání nebo přednášení důležitých hospodářských a vychovatelských statí mládeži – dívkám i hochům – odděleně a to v neděli odpoledne po celý rok a střídavě dle pohlaví, Učili se hospodařit na zahradě i poli, práce v domácnostech. Slavnostně otevřena byla 12. 7. 1908. Byl to pravý svátek pro Nivnici. Přijely osobnosti z okolních vesnic a dům J. Kachníka, kde byla besídka umístěna měl slavobránu, prapory, byl celý ověnčený. Byla to první organizace v kraji, která se věnovala mládeži, snažila se o její vzdělání a rozvoj. V den jejího zahájení se do Besídky zapsalo 8o hochů a 83 dívek.
Oddělení ženského se ujala neteř Josefa Kachníka-Františka Kachníková, oddělení mužské měl na starosti spolužák Josefa Kachníka ,nadšený včelař Josef Bršlica. Každou neděli se v Besídce scházívala zvlášť dívky, zvlášť hoši. Besídka začínala a končila modlitbou. Měli pečlivě připravená témata. Oddělení hochů probírali témata týkající se hospodaření např. O zeleném hnojení, orbě. Předčítali se zajímavé články z Moravského hospodáře např. o moderním zemědělci, zeleném hnojení, hnojení dusíkatými hnojivy, jak působí mráz na úrodnost půdy. V každé Besídce nechybělo předčítání povídek, knih na pokračování. Jednou předčítal povídky i varhaník František Bradáč u Váhy. V oddělení ženském odpoledne probíhalo podobně. Modlitba na začátku a konci Besídky. V oblasti hospodářské se týkalo domácích prací. Výroby mléka, másla, jejich uchování, výživě apod. 25: 10: 1908 dívky poprvé zazpívali píseň „ kde domov můj“, a tou se často zahajovala Besídka hned po modlitbě. Čtení na pokračování nechybělo také od drobných povídek až po romány – např. četli babičku od Boženy Němcové. Povídky o Ježíškovi, zpěv koled, čtení o betlémech, čtení o ukřižování a vzkříšení Pána Ježíše Krista. Na dušičky se četly legendy o dušičkách, na svatého Mikuláše o svatém Mikuláši.
Začátkem roku 1909 se věnovali lesům. Zahajovací přednáška „ O důležitosti zalesňování“ byl povolán Josef Konšel z Kroměříže. V roce 1909 měla besídka kolem sta mužů a přes sto žen. Další besídky mužů se věnovaly venkovské zahradě, ovocným stromům, včelařství, výživě skotu, účetnictví, určování počasí, chovu koní. Téma největší nepřítel lidstva alkohol přednesl učitel ze Starého Hrozenkova. Předčítalo se také z dějin národa- Kroniku moravsko- českou. O hospodářských družstvech a pojišťování přednášel sám Josef Kachník. Nadučitel Hubert Peřina ze Šlapanic přednášel o lukařství, vláčení, omlazování a obnovování luk. Následovaly články o pícninářství.
Ženy se věnovaly těmto tématům – drůbeži – krmení slepic, zařízení kurníku, chovu hus, kačen, zpeněžení králičiny, králičí kuchyň, včelařství, spořivost, krmivům a krmení skotu, vliv na dojivost, krmení drůbeže, krmení zelenou pící, krmení obilnými plevy. Četli také různé články z časopisů: Kvasnice neboli kvásek do těsta? O léčení při malých nemocech, okamžitá pomoc při nehodách. Z domácí čítanky: výroční obyčeje a slavnosti, škola mateřská, o národních svatbách, národní zvyky. Z čítanky hospodářské: o nakažlivých nemocech hospodářských zvířat, nemocech drůbeže o malých motýlech. Z rodinného vychování: Jak dovede ženy víru hájit a živit,“ o křesťanských ženách v době pronásledování, obnovy víry v rodině, pokyny v sebevýchově. Jak zestárne, může zůstat mlád, jak slavit významné dny v rodině, o spolupůsobení školy a domova, nešťastných dětech. Ženy se také věnovaly úpravě jídel, zavařování ovoce, příprava povidel, ovocných šťáv, pečení chleba. Četly z Milotického hospodáře o pěstování pokojových květin, květinách v zahradě. Obě oddělení se věnovala pěstování brambor. Pokud se slavilo nějaké výročí, Besídka se tomu tématu věnovala. Např. 14. 11. 1909 na oslavu 25. výročí biskupského jubilea svatého otce Pia X. Když 14.8.1910 slavil 80 leté narozeniny císař , měl J. Kachník přednášku „ O vzdělání rolnictva za panování císaře pána“. 16.7. 1911 předsedal besídce opět J. Kachník a promluvil o Cyrilu a Metoději. Poprvé od zahájení činnosti Besídky byla 17:3: 1912 v oddělení mužském malá návštěva, proto se pouze předčítalo z časopisů. V červenci, protože návštěvnost v Besídce v mužském oddělení byla neustále malá. Začal mu předsedat Dr. Kachník. Přednášel mužům o řepě cukrovce, jejím pěstováním, škůdcům, ošetřováním. Ženy si poslechly přednášku o pěstování dýně, jahod, přízi a tkaninách, o kozách a jejím chovu. Protože zamřel básník Jaroslav Vrchlický předčítaly se 22.9.1912 jeho básně. V roce 1913 chodily do besídky pouze dívky. Četly paměti města Uherského brodu, z české kuchařky z rodinného vychování. 3:8: 1913 rozhodl J. Kachník, že bude Besídka otevřena každou neděli pro čtenáře časopisů 12,15 – 13,3o hodin. A po požehnání od 14,30 – 15?šé hodin bude besídka otevřena střídavě jednou pro dívka a hospodyně , druhou neděli pro jinochy a hospodáře. Vedení Besídky se ujal nový kněz v Nivnici P. Josef Janisch. V mužském hospodaření jednu besídku věnoval velebný pán hospodaření ve svaté zemi, druhou napoleonským válkám, dále zkáze mládeže alkoholem, plevelu a jeho ničení, kompostu. Přednášky Janische se věnovaly různým tématům, pěstováním smyslů života, o příčině upálení Mistra Jana Husa, vzniku peněz. Dívky probíraly katechismus, předčítaly o polní práci. Z hospodářské čítanky o nemocech a kašli, o pohádkách, praní a čištění skvrn, květinách v pokoji, vývoj řeči u dítěte, ženském citu, dětské lži, výrobě marmelády a huspeniny, másla. Páter Janisch dělal přednášky o svatých místech betléma, o svatém Mikuláši, o tom, jak si váží vody východní národy, o řemeslech a východních krajinách, utrpení pána Ježíše Krista v obrazech.
258. besídka se uskutečnila 19. 7. 1914 v době zavraždění následníka trůnu Františka Ferdinanda. Přes tuto zprávu proběhla besídka normálně, předsedal jí J. Kachník. Z malého zvěrolékaře předčetli o koňských nemocech a článek žeň a sklizeň.
259. besídka 26. 7. 1914 byla besídkou poslední. Dívky si přečetly a svaté Anně, jako vzoru vychovatelky – matky a o bezu černém.
2. 8. 1914 po vypuknutí 1. sv. války byla Besídka zrušena až do první neděle po válce. Ve válce se lidé nesměli shromažďovat. Po válce už k obnovení hospodářsko – vychovatelské Besídky nedošlo. Změnila se politická situace v obci.
Komenského vychovatelská knihovna
Proto místo ní založil tenkrát již Mons. J. Kachník k 10. výročí vzniku Československé republiky v roku 1928 „ Státně – jubilejní vychovatelskou knihovnu Jana Amose Komenského v Nivnici, Nadaci univerzitního profesora Josefa Kachníka“. Ta měla chránit a shromažďovat všechny spisy Komenského a veškerou literaturu o Komenském. Byli zvoleni členové kuratoria, kteří se měli o činnost nadaci starat. Řídící učitel obecné školy Rudolf Opletal, katolický farář P. Stanislav Běhal, starosta obce Jan Hromčík. J. Kachník vydal k zahájení a otevření knihovny a zahájení její činnosti spisek : „ J. A. Komenský a jeho památník v Nivnici“. 28.3. 1933 byla knihovna slavnostně otevřena . na tuto velkolepou zahajovací akci se sešlo mnoho významných osobností. Docent z Karlovy Univerzity profesor. J. V. Klíma, docent univerzity Masarykovy v Brně profesor Dr. Uher, Zástupce Ústředního spolku učitelů na Moravě Josef Krumpholz z Přerova, předseda okresního úřadu J. Kašpárek, vrchní okresní soudce M. Srnec, Okresní inspektor J. Šobr, také řada duchovních hodnostářů, starostů, pedagogů. Na tribuně Josef Kachník přivítal všechny přítomné, byla pronesena řada proslovů. Kachník přednesl všechny pozdravy, které zaslala např. Kancelář prezidenta republiky. Další pozdravy zaslalo Prezidium ministerstva školství a národní osvěty, Prezidium zemského úřadu v Brně, Kabinet ministerstva zahraničí, více – prezident zemské školní rady v Praze, Rektorát univerzity Komenského v Bratislavě, Škola vysokých studiích pedagogických v Brně, prezidium rady hlavního města Olomouce, zemská ústřední společnost jednot učitelských v Čechách a mnoho osobností, které se nemohly této slavnosti zúčastnit. Prezidentovi republiky T. G. Masarykovi byl odeslán pozdravný telegram. Zakladatel pak odevzdal předsedovy kuratoria klíče od knihovny s tím, že znovu požádal, aby četli a vykládali knihy Komenského, tím, že bude Komenskému postaven živý pomník, když se v Nivnici nepodařilo roku 1892 postavit pomník kamenný. Starosta Karel Skyba poděkoval J. Kachníkovi za dar 5 000 Kč, které byly při této příležitosti věnované chudým dětem, jejichž rodiče neměli práci. A slíbil, že jako starosta bude činnost kuratoria podporovat – Slavnostní řeč přednesl profesor univerzity Karlovy Josef Klíma na téma: „ Odkaz Komenského“. Vzácní hosté se zapsali do pamětní knihy a po krátkém pohoštění si prohlédli Bartkův mlýn, kde se podle tradice Komenský narodil. Náměstí, kde Bartkův mlýn stojí, bylo pojmenováno: „ Náměstí Komenského“. První schůzka vychovatelské knihovny proběhla 16. 7. 1933. J. kachník četl a vykládal Informatorium školy mateřské. Tato kniha se četla na šesti schůzkách, které se v tomto roce uskutečnily. Následující rok se četlo z Didaktiky po osmi schůzkách. 22. listopadu 1934 na schůzi promluvili k uskutečnění učitelského semináře. Na slavnostní schůzi 27.3. 1935 oznámili, že seminář učitelů úspěšně proběhl. Okresní inspektor pospíšil seznamoval s Komenského životem a dílem. V roce 1935 a 1936 předčítali Labyrint světa a ráj srdce. Roku 1937 a 1938 pokračovali ve výkladu Didaktiky. Schůzky kuratoria Komenského – vychovatelské knihovny se uskutečňovaly v období srpen 1933 – 1938, přibližně 2x do roka. V každém zápise je podrobně zapsána činnost kuratoria vždy během roku, na konci roku vyúčtování – nákupy knih, příjem darů, náklady na údržbu. Vždy se naplánovalo, co se bude na Besídce předčítat a kdo se předčítání ujme. Většinou tím byli pověřeni učitelé. Bohužel byla činnost kuratoria knihovny ukončena vypuknutím – teď druhé světové války. Po válce se k moci dostali komunisté a vše co Dr. Kachník pro Nivnici udělal, bylo téměř zapomenuto. Až po sametové revoluci 1989 se znovu otevřela cesta k obnovení této bohulibé činnosti.